Téma týdne
Odkaz na originální článek zde.
Sjednocení proti vůli
14. 3. 2012
O fúzi Státní opery a Národního divadla je rozhodnuto, spor však zdaleka není vyřešen
Připojení Státní opery Praha k Národnímu divadlu hýbe především postiženými členy souborů – v pravém slova smyslu. Naposledy protestovalo asi 40 členů Státní opery před Úřadem vlády koncem února. Zástupci zaměstnanců obou institucí mezitím diskutovali s ministryní kultury Alenou Hanákovou (TOP 09). Zatímco její rezort považuje fúzi za zpečetěnou, především umělci Státní opery se poraženi necítí. Ivan Pazour trvá jejich jménem na tom, aby bylo spojení s Národním divadlem odvoláno. „V technické rovině je to možné. Čím dřív se tak stane, tím menší ztráty přitom nastanou“, říká předseda UNIE OS orchestrálních hudebníků ČR v rozhovoru pro „Prager Zeitung“.
Fúze už ovšem vstoupila 1. ledna tohoto roku v platnost – dokládá to pětatřicetistránkový koncept Ministerstva kultury, který předpokládá reorganizaci v „národní operu“ do roku 2015 ve třech fázích. Zástupci pěveckých a orchestrálních odborů České republiky vyhlásili projektu boj.
Zatvrzelé fronty
Organizátor strategické reorganizace, která má především snížit náklady a zvýšit uměleckou kvalitu, je náměstek ministryně kultury Radek Zdráhal: „Je to člověk, který naší ministryní kultury manipuluje právě tak obratně, jako to předtím už dělal s Jiřím Besserem“, hněvá se Richard Rokos. Předseda UNIE OS profesionálních zpěváků ČR je jedním z nejostřejších kritiků fúze. Podle jeho názoru nepřinesou plány „svévolně jednajících aparátčíků“ na ministerstvu kultury žádné výhody. Zdráhalovu slibu, že navzdory spojení zůstanou orchestry a sbory obou operních domů zachovány, Rokos nevěří. Hudebníci Státní opery se obávají, že budou „odracionalizováni“.
To se stalo už minulého roku dvěma tehdejším ředitelům Státní opery, Oliveru Dohnányimu a Radimu Dolanskému. V konceptu ministerstva, jaký uložil tehdejší ministr kultury Jiří Besser v lednu 2010 ekonomickým expertům vypracovat, jsou podobná personální rozhodnutí vyjmenována pod bodem „ekonomické indikátory“. Také tehdejší tisková mluvčí Státní opery Miroslava Kaňková si na bobtnající konflikt v opeře pamatuje. „Státní opera poskytovala od roku 1992 divadelnímu publiku díky progresivní dramaturgii jedinečná umělecká díla – fúzí bude inspirující a historicky podmíněná rozdílnost mezi Státní operou a Národním divadlem zničena. Pokud jde o plány, pan Zdráhal nikdy nemluvil pravdu, takže jsem se dobrovolně rozhodla odejít“, tolik hudební a divadelní vědkyně.
Proti sjednocení
„Aby bylo možno rozvíjet umělecký profil, musí mít každý ze souborů vlastní vedení,“ je si jistý Rokos. Už i jen existence dvou souborů pod jednou správou by nakonec vedla k tomu, že by byl jeden škrtnut, tolik odborář. Daniela Gadasová, která vede od ledna 2011 Zdráhalův poradní tým připravující fúzi, obavám souborů Státní opery dobře rozumí, žádala by však od hudebníků i zpěváků větší ochotu ke komunikaci: „Soubor Národního divadla k nám po oznámení plánů na fúzi přišel s konstruktivními návrhy. Ze Státní opery jen slyšíme, že chceme vyhazovat lidi – to je nesmysl. Potřebujeme každého zaměstnance a žádné profese nechceme škrtat,“ ujišťuje Gadasová. Transformaci obou domů v jedinou „národní operu“ vidí jako poslední šanci k udržení Státní opery při životě – i když jako podřízený prvek Národního divadla.
Ministerstvo uvádí jako hlavní důvod fúze katastrofální finanční situaci opery. Jen roku 2010 ji stát subvencoval částkou zhruba 150 milion korun (kolem 6,1 milionů euro). Podle zprávy ministerstva ukázala přesto koncem roku červená čísla minus 13 milionů korun (530.000 euro). Gadasová přiznává: „Z pokladny Státní opery jednoznačně čerpali lidé, kteří na ty peníze neměli nárok. Právě přikračujeme k tomu, aby se v této záležitosti podnikly právní kroky.“ Zdá se, že záležitost bude ministerstvo i zaměstnance obou kulturních zařízení zaměstnávat ještě déle než do roku 2015.
Kulturní koncept: nedostatečný
Jedině sólisté obou domů se zdají být fúzí nedotčeni: „Mně osobně otevírá spolupráce s Národním a Stavovským divadlem více uměleckých možností,“ myslí si sopranistka Jana Sibera, která je členkou Státní opery.
Také pražské Národní divadlo si muselo minulého roku nechat líbit negativní titulky. V lednu hrozil šéfdirigent Národního divadla Tomáš Netopil výpovědí, pokud nebudou orchestrálním hudebníkům co nejdříve zvednuty platy (Prager Zeitung přinesly zprávu). Nástrojový park divadla nebyl „od pradávna obnovován“, stěžoval si. Netopil, jenž své místo mezitím uvolnil, shrnul konflikt s ministerstvem na začátku tohoto roku slovy, která teď představují také cíl dalších jednání: „Musíme nalézt společnou cestu.“
Lisa Böttinger
(překlad Zachraňte operu)
